Školní zahrady dnes získávají novou roli, stávají se místem učení, setkávání i podpory dětského wellbeingu. O tom, proč je důležité vnímat zahradu jako plnohodnotný vzdělávací prostor, jak vznikají Standardy školních zahrad a co toto téma přinese konferenci Škola jako místo setkávání, mluví Ivana Procházková, manažerka programu Proměny zahrad Nadace Karel Komárek Family Foundation.
Téma školních zahrad dnes rezonuje stále více. Proč je podle vás důležité mluvit o zahradě jako o plnohodnotném vzdělávacím prostoru?
Ještě před několika desítkami let měla většina dětí přirozený každodenní kontakt s přírodou. Dnes žije velká část populace ve městech a tento kontakt se postupně vytrácí. Školní zahrada se proto stává jedinečným prostorem, kde děti mohou poznávat svět všemi smysly. Vědecké studie zároveň potvrzují, že kvalitní venkovní prostředí má zásadní vliv na celkový rozvoj dítěte – a to ani ta nejlepší třída nedokáže plně nahradit.
Ve svém vystoupení na konferenci Škola jako místo setkávání se budete věnovat také Standardům školních zahrad. Proč vznikly a komu mají nejvíce pomoci?
Dovolím si upřesnit. V souladu s naší filozofií, že zahrada je taky třída, zatím vznikla první část dokumentu Standardy školních zahrad jako výchovně-vzdělávacího prostoru MŠ, která se zaměřuje na to, jak mohou zahrady podporovat přirozené učení a rozvoj dětí. Jde o vůbec první metodický materiál svého druhu v této oblasti. Pomáhá mateřským školám využívat zahrady systematicky, bezpečně a smysluplně, ale zároveň může být inspirací i pro školy, které o proměně teprve uvažují. Zároveň připravujeme metodický dokument pro architekty ve spolupráci s Českou komorou architektů a následovat bude i metodika pro zřizovatele za účasti Svazu měst a obcí. Velmi mě těší, že odborná veřejnost význam školních zahrad pro rozvoj dětí vnímá a že téma získává čím dál víc na aktuálnosti.
Program Proměny zahrad Nadace Karel Komárek Family Foudation propojuje školy, odborníky i univerzity. Proč je podle vás důležité, aby se téma školních zahrad řešilo systémově a dlouhodobě?
Systémový a dlouhodobý přístup je klíčový proto, že školní zahrada dnes už nepředstavuje jen venkovní prostor pro hru, ale důležitou součást vzdělávacího prostředí. Pokud má zahrada skutečně podporovat učení, pohyb, vztah k přírodě i wellbeing dětí, nestačí jednorázová úprava prostoru nebo nadšení jednotlivce. Je potřeba změnit celkové vnímání role a podoby školní zahrady a propojit všechny relevantní aktéry, kteří mohou ovlivnit její podobu i způsob jejího využívání.
Setkáváte se ve školách spíše s inspirativními příklady využití zahrad, nebo je ještě velký prostor pro změnu?
Inspirativních příkladů přibývá, ale zároveň stále vidíme velký prostor pro změnu. I proto dnes role školních zahrad a venkovní výuky mezi odborníky tolik rezonuje.
Co bývá největší překážkou při proměně školní zahrady ve vzdělávací prostředí?
Klíčová je především změna pohledu na školní zahradu. Architektům a zřizovatelům říkáme, že zahrada není jen hřiště nebo „skladiště“ katalogových herních prvků. Pedagogům se snažíme ukázat, že zahrada může být tou nejlepší třídou. Důležitou roli hrají také rodiče – osvěta bude v dalších letech zásadní. Je potřeba znovu přijmout, že je v pořádku, když se dítě ušpiní nebo odře. Do hry samozřejmě vstupují také finance, osobně si ale nemyslím, že jsou jedinou a nejdůležitější překážkou.
Může dobře využívaná zahrada pomoci i vztahům ve škole a komunitě kolem ní?
Uvedené téma hraje v našem týmu Nadace Karel Komárek Family Foundation naprosto zásadní roli, protože školní zahradu vnímáme jako prostor pro setkávání všech generací a jako místo, které podporuje wellbeing nejen dětí, ale i pedagogů.
Téma Standardy školních zahrad zazní v plénu konference, tak v sekci předškolního vzdělávání. Na co se mohou účastníci nejvíce těšit?
Společně s Ludmilou Třeštíkovou z MŠMT a Marií Najmonovou z Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity bychom chtěly nabídnout komplexní pohled na roli školní zahrady z různých perspektiv. Ráda bych představila výsledky pilotního ověřování nové metodiky v praxi, na kterém spolupracovala Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové a město Hradec Králové. Současně dokončujeme metodické dokumenty pro architekty a zřizovatele, které bych účastníkům ráda rovněž stručně představila. Ve spolupráci se Svazem měst a obcí navíc připravujeme širší dotazníkové šetření na zřizovatele zaměřené na školní zahrady, jehož výsledky by mohly otevřít další odbornou diskuzi i nad rámec konference samotné.
Co byste si přála, aby si pedagogové z konference odnesli právě ve vztahu ke školním zahradám?
Přála bych si, aby si uvědomili, že školní zahrada je skvělým nástrojem, který může v mnoha ohledech usnadnit jejich pedagogickou práci. Je prostorem, ve kterém se děti i dospělí cítí dobře a kde vzdělávání přirozeně funguje.
Rozhovor vedla Michaela Váchová, editorka Učitelského měsíčníku.